Aktuality

Příměstské tábory 2021 - 1. turnus (jednotlivé dny)

16.07.2021

Den první

První turnus příměstských táborů jsme odstartovali testováním, zda nemáme nějaký zákeřný covid. Nemáme a tak jsme se začali seznamovat. Seznámili jsme se navzájem, ale také s pravidly bezpečnosti práce, abychom si nějak neublížili nebo nepoškodili vybavení domečku. Následně jsme se rozdělili do 4 týmů a vydali se na stanoviště, kde jsme si vyráběli různé drobnosti na památku. Klukům se asi nejvíc líbila výroba dřevěných nožíků, kterými pak maminky budou doma otevírat obálky, nebo zdobení dřevěných truhliček na tajnosti. Holky určitě potěšily třeba náramky s korálky na paměťovém drátku nebo dárkové taštičky, které si zdobily. Všichni si také vyrobili hlavičku panáčka, kterému brzy vyraší bujná zelená kštice. Dopoledne uteklo velmi rychle. Hlad jsme zahnali výborným obědem ve školní jídelně ZŠ Vodní, kde jsme si pochutnali na mrkvové polévce a karbanátku s bramborovou kaší. Odpoledne jsme si dodělali a dozdobili zbytky výrobků z dopoledne, a protože bylo venku příjemně, zahráli jsme si na zahradě domečku pár seznamovacích her. Pondělí se povedlo. Těšíme se na úterý!
Foto zde.

Den druhý

V úterý ráno jsme se potkali a hned vyrazili připraveným autobusem do Čech pod Kosířem. V této obci je krásný zámek, jehož parkem jsme se prošli a v jeskyni u rybníka potkali draka. Po krátké procházce a občerstvení jsme se vydali do nádherného muzea kočárů, kde nás pan Obr seznámil nejen s vystavenými historickými kočáry a jejich příběhy, ale i se starými a dnes již neznámými řemesly. Strhující výklad jsme hltali s otevřenými ústy a úžasem ve tvářích. Za vyčerpávající výklad jsme poděkovali dlouhým potleskem a šli jsme vyzkoušet nové prolézačky a pohybové prvky na přilehlém hřišti. Když jsme se protáhli, vypravili jsme se na výborný oběd do restaurace Mánes. Slepičí polévku s nudlemi a kuřecí přírodní plátek s vařeným bramborem jsme spláchli malinovkou a vydali se za dalším poznáním do místního hasičského muzea. To byla veliká paráda. Opravdu staré, ale velmi důmyslné precizně vyrobené stroje, které sváděly boje s nezkrotným živlem nám popsala milá paní průvodkyně a hodný pan řidič autobusu nás potom bezpečně dovezl zpět na domeček. Úterý se povedlo. 
Foto zde.

Den třetí

Středa byla třetím dnem našeho příměstského tábora. A třetí den bývá označován dnem kritickým. Ano, v našem případě se to ovšem týkalo pouze počasí, na které jsme vyzráli a nenechali si jím pokazit náladu. Ráno jsme si vyšlápli na pěší výlet spojený s připravenou šipkovanou. Nedošli jsme ale daleko. První skupinu odradil poněkud stroboskopický výhled směrem na Hranička, kudy jsme měli v plánu jít. Bouřka, která podle radaru měla jít kolem, šla přímo. Zůstali jsme tedy pod střechou autobusového nádraží a do Loštic dojeli autobusem. Ve městě tvarůžků jsme navštívili muzeum gramofonů, kde nás pan Vyroubal seznámil se sedmdesátiletou historií výroby gramofonů v Litovli, ale také se sbírkou starých fotoaparátů a kamer. Po této příjemné výpravě do minulosti hi-fi techniky jsme se vydali na náměstí, kde jsme si v restauraci U Coufalů dali výborný obídek (uzená polévka, kuřecí řízek s bramborovou kaší + oblíbená malinovka). Po obědě jsme byli připraveni vydat se na cestu zpět do Mohelnice po připravených šipkách v obráceném směru. Než jsme se stačili z restaurace vypravit, objevil se mrak, který se rozhodl vypršet hlavně na nás. Bylo to jakoby nad každým z nás byl někdo na žebříku s plným kbelíkem vody. Do restaurace jsme se schovávat nechtěli, ale zrovna, úplnou náhodou, nám v cestě stálo muzeum tvarůžků. To jsme si nemohli nechat ujít! Parádní expozice se strhujícím výkladem a s praktickými ukázkami nás obeznámila s výrobou tradičních kulatých sýrů, které jsou světoznámé hlavně svou "vůní." Po této nečekané, ale parádní exkurzi jsme byli vyčerpaní natolik, že když jsme se na náměstí u kašny fotili, využili jsme připraveného autobusu a cestu do Mohelnice si zjednodušili. Z autobusového nádraží v Mohelnici jsme šli na domeček cestou kolem restaurace na Špici, kde jsme neobešli okénko se zmrzlinou bez povšimnutí ;-). Středa se povedla!
Foto zde.

Den čtvrtý

Čtvrtek jsme věnovali výpravě do krajského města. Rychlíkem jsme se ráno takřka teleportovali na olomoucké hlavní nádraží, odkud jsme pěšky doputovali až do Pevnosti poznání. Poznali jsme toho nemálo. Víme, jak funguje lidské oko, v planetáriu jsme se podívali na sousední planety a vyzkoušeli si mnoho zajímavých fyzikálních pokusů. Oběd byl dnes moc povedený. Sotva jsme vyšli z Pevnosti poznání, tak zrovna přijelo auto olomoucké pizzerie Na pile a přivezlo nám výborné kulaté placaté pizzy velikosti průměrného loukoťového kola od vozu. Byly výborné! Snědli jsme je v amfitéatru areálu Korunní pevnůstky. Když nám trochu vytrávilo, vypravili jsme se do ráje shoppingumilovných lidí, do obchodního centra Šantovka. Ale my jsme nešli na nákupy hloupostí, šli jsme tam do kina na premiéru nové pohádky Raya a drak. Moc se nám líbila, někteří jsme dokonce i trochu slziček dojetí ke konci uronili. Cesta domů už byla rychlá, z vlaku jsme viděli dva čápy v poli. Čtvrtek jsme si prostě užili.
Foto zde.

Den pátý

Parádní závěr povedeného týdne. Tak by se dal nazvat pátek 16. července, kdy jsme se loučili s prvním turnusem příměstských táborů. Ráno jsme se všichni sešli, rozdělili do čtyř družstev podle barev a naše malé hry bez hranic mohly začít. Když nám vyhládlo, tak jsme si pochutnali na něčem placatém. Na výběr byla výborná pizza nebo čerstvá palačinka. Někteří zvládli oboje, někteří několikrát. Na všechny se dostalo. Spokojení účastníci her bez hranic pak dohráli nedokončené souboje a posléze jsme čekali na vyhodnocení. Zvítězil žlutý tým. Po vyhlášení výsledků her bez hranic jsme vyhodnotili tábor, zatleskali jsme si a vedoucí nám předali dárkové balíčky, abychom měli na tábor nějakou vzpomínku. Následovalo rozloučení a postupně jsme se rozešli za dalšími prázdninovými dobrodružstvími.
Foto zde.